Psal se leden 2014, organismus se pomalu začal zotavovat po náročném obžerství vánočních svátků a já, abych odlehčil psychice, vědom si toho, že jsem zase o rok starší, sjížděl jsem na netu svoje oblíbené weby, abych se dozvěděl, co bude v novém roce IN.
Protože už kdysi předtím jsem se nějakou dobu zabýval modelováním objektů ve 3D, zaujal mě na jedné ze stránek odkaz na nabídku workshopu, kde se běžný smrtelník za nemalou částku 25.000 Kč může dozvědět víc o problematice 3D tisku a následně, pod dohledem zkušeného instruktora 3D tiskárnu z jednotlivých dílů postavit a oživit, takže z workshopu si přiveze domů spoustu nových znalostí, ale hlavně – svoji vlastní funkční 3D tiskárnu Průša I3.
Vzhledem k tomu, že mám docela slušnou prostorovou představivost a již zmiňované zkušenosti s modelováním ve 3D, představa snadného vytváření a tisku různých plastových dílů byla pro mě velice lákavá. Jelikož se mi ale cena zdála nad možnosti mého rozpočtu (upřímně, bylo mi líto dát tolik peněz za takovou blbost :)), začal jsem zjišťovat, jestli je někde na netu seznam potřebných dílů, za jakou cenu se dají koupit a jestli existuje nějaký návod na stavbu.
Vzhledem k tomu, že jmenovaná 3D tiskárna patří do rodiny tzv. RepRap, (mezinárodní komunitní projekt 3D tiskárny vyvíjené na principu otevřeného hardware, zjednodušeně – tiskárna, kterou lze doma postavit z běžně dostupných součástí a za pomocí veřejně dostupných informací), nebylo nakonec těžké najít seznam dílů i kompletní návod ke stavbě.
Teď už zbývalo jen najít e-shop, kde se jednotlivé díly dají koupit. Vzhledem k tomu, že jsem neměl žádnou zkušenost se stavbou podobného zařízení a bál jsem se objednat jednotlivé součásti na ebay, abych neobjednal něco nevhodného, snažil jsem se najít specializovaný, pokud možno český e-shop. V té době velký problém. Našel jsem jich pár, ale ceny v nich byly buďto přemrštěné, nebo to byly rozjeté e-shopy, které ale nebyly schopné vydělat na provoz a tím pádem už mrtvé. Nakonec jsem ale přece jen našel právě začínající web, který se prodejem zabýval, dokonce nabízel kompletní sadu veškerých dílů na 2 různé 3D tiskárny – jak zmiňovaný Průša i3, tak i jakýsi záhadný Rebel2, vycházející ze stejné koncepce.
Vzhledem k tomu, že jsem se nemohl rozhodnout, kterou konstrukci si vybrat, svěřil jsem se kolegovi v práci o mém záměru, aby mi poradil, která se mu zdá lepší. Nakonec jsme se shodli, že Rebel2, díky rámu z hliníkových profilů, působí robustněji. Navíc, vzhledem k tomu, že i v práci dost často potřebujeme vyrobit různá udělátka, která by se dala 3D tiskem snadno vyrobit, navrhl, že součásti nakoupíme z firemních peněz, tiskárnu postavíme pro potřeby firmy a svá soukromá 3D libida budeme ukájet na firemní 3D tiskárně, což se mi rozhodně zamlouvalo 🙂
Takže bylo rozhodnuto. Nebudu to natahovat, díly jsme objednali a za 14.000 Kč a dva měsíce jsme měli měli všechno potřebné, takže jsme tiskárnu konečně postavili. Tím jsem přišel ke své první, byť sdílené 3D tiskárně. Ze začátku jsme se při tisku potýkali se spoustou problémů, jako je správné dávkování materiálu, odtrhávání výtisku před dokončením, ale nakonec jsme ji potvoru ochočili a začali tisknout dobře na první pokus.
Po asi měsíci používání jsem zjistil, že moje nároky na tisk daleko přesahují časové možnosti (pobyty po pracovní době kvůli tisku, tak aby se dostalo i na kolegu :)), takže jsem se rozhodl pro stavbu vlastní 3D tiskárny. Nakoupil jsem materiál, elektroniku už jsem si troufl koupit na ebay. V práci jsem si ze zbytků 3D struny vytiskl plastové díly, které jsou potřeba ke stavbě. Díky tomu se mi podařilo srazit cenu přibližně na polovinu a k narozeninám jsem si tak nadělil vlastní 3D tiskárnu 🙂
Za ten rok a půl, co ji mám, jsem už stihl protisknout několik cívek filamentu (plastová struna/drát, kterým tiskárna tiskne), vytisknutými soškami udělat spoustu radosti ostatním rodinným příslušníkům, nebo díky vytisknutým součástkám prodloužit životnost spoustě rozbitých hraček a předmětů, které tak nutně potřebujeme k životu 🙂
Časem se zde určitě pochlubím nějakou sbírkou předmětů, které jsem díky 3D tisku vrátil do použitelného stavu.